1. Proč děti v noci pláčou, i když nemají hlad a cítí se dobře?

© Depositphotos

Existuje určitá teorie o tom, že děti v noci pláčou proto, aby zabránily svým rodičům zplodit další sourozence. Autor této teorie David Haig uvádí, že se tato schopnost vyvinula u dětí v průběhu evoluce, protože má dítě daleko větší šanci na přežití, když jeho matka nemá žádné další potomky.

2. Jak se vyvíjí mozek?

Jakmile se dítě narodí, mozek začne růst opravdu rychle. Během tří měsíců dosáhne až poloviny velikosti dospělého mozku. Podle vědců dokážou děti používat mozek už v děloze své matky, například rozeznají její hlas, dokážou vidět záblesky světla nebo i oblíbenou píseň.

3. Proč si nedokážeme zapamatovat vše z našeho dětství?

© Depositphotos

Dětská neboli infantilní amnézie je fenomén, kvůli němuž si nejsme schopni zapamatovat nic z prvních let našeho života. Vědci neví, proč tomu tak je, ale jedna ze studií ukázala, že proces tvorby nových mozkových  buněk je mnohem rychlejší než u dospělých a tyto nové buňky nahrazují ty staré. Právě ty staré buňky udržují naše rané vzpomínky.

4. Jak je možné, že miminka sama najdou matčinu bradavku, když jsou položeny na matčino bříško?

Když položíte novorozené miminko na matčino bříško v první hodině jeho života, bude schopné samo najít bradavku. Děje se tak díky tomu, že bradavky mají stejný pach jako plodová voda, v níž děti strávily 9 měsíců svého prenatálního života. Mimochodem, lidské chutě se vyvíjejí právě v děloze. Když matka například hodně jí cibuli, její pach je v děloze cítit. V dospělém životě pak lidé často mají rádi přesně ty věci, které v těhotenství jedly i jejich matky.

5. Jak novorozenci vnímají svět?

© Depositphotos

Novorozené děti vidí svět černobíle s odstíny šedé. Navíc nevidí věci vzdálené dále než 30 cm. Respektive dokážou rozeznat objekty, ale hodně rozmazaně. Ideální délka je 20 centimetrů, protože to je přibližná vzdálenost, na jakou jsou vzdáleni od obličeje své matky při kojení.

6. Děti mohou zůstat v tělech svých matek navždy

Děti mohou doslova a do písmenek žít v tělech svých matek. Konkrétně v jejich mozku. Vědci studovali mozky 59 žen, které zemřely ve věku 32 až 101 let a bylo zjištěno, že ve 37 z nich byly nalezeny stopy mužského chromozomu Y, který se zde mohl objevit pouze během těhotenství poté, co plod s matkou sdílel své buňky. Tento zajímavý fenomén se nazývá mikrochimérismus.

7. Plod v matčině břiše může vyléčit její srdce

© Depositphotos

Studie využívající myši dopomohla k velice důležitému objevu. Buňky plodu v těle myší samice dokázaly vyléčit její poraněné srdce po srdeční příhodě. Podle autorů studie to buňky plodu dělají proto, aby mělo mládě šanci na přežití. Nebylo prokázáno, že by něco takového fungovalo i u lidí, alej e to více než pravděpodobné.

8. Proč děti dávají všechno do úst?

V prvních sedmi měsících života objevují děti okolní svět za pomoci svých prstů. Jenže nejsou schopny předměty pořádně uchopit nebo zmáčknout, a tak za účelem poznávání používají svá ústa a jazyk.

9. Proč novorozenci tolik spí?

Mozky novorozenců využívají více než 50 % glukózy z přijímané potravy, zatímco mozky dospělých využívají jen 20 %. Vědci uvádějí, že právě tohle je důvod, proč miminka potřebují tolik spánku. Když spí, glukóza je absorbována rychleji a lépe.

10. Proč miminka tak často jí?

© Depositphotos

Žaludek novorozeného dítěte je přibližně stejně velký jako lískový oříšek, což je i důvod, proč mimina potřebují tak často jíst. V jejich žaludcích není dostatek místa pro větší množství jídla, a tak jí často, ale po troškách. Žaludek však roste velice rychle, ve dvou týdnech věku už má velikost vejce.