To, co v tomto článku nazývám přirozeným porodem, můžeme také nazvat nemedikovaným porodem nebo porodem bez zásahů. Přirozený porod má mnoho jmen a každý si pod tímto termínem představí trošku něco jiného.

Každopádně, aby bylo v pojmech a dojmech trochu jasněji, můj názor je takový, že každý porod je přirozený. Dokonce i ten, který se uskutečňuje na sále porodnic. I císařský porod je vlastně přirozený. Na záchraně života není přeci nic nepřirozeného, že?

Ovšem ne všechny porody se v porodnicích odehrají bez zbytečné medikace, bez zásahů a mnohdy i nátlaku ze strany personálu. Někdy je to chyba personálu, někdy samotných nepřipravených rodiček, které neustojí porod a bolesti a chtějí ulevit od bolesti podáním léků proti bolesti. To samozřejmě už z principu vyvolá komplikace, porod prodlouží i když zprvu rodičce uleví.

Důvody pro přirozený porod?

Důvody, které vedou ženy k rozhodnutí jít cestou přirozeného porodu, jsou různé. Od averze k lékařským zásahům, k touze po rychlejším zotavení po porodu, až po touhu k užšímu spojení s dítětem po narození. Ženy si také čím dál častěji přejí přivést své dítě na svět doma, kde to znají a cítí se v pohodě. Navíc se mnohým nelíbí myšlenka, že během medikovaného porodu nemohou mít všechny pochody svého těla plně pod kontrolou.

Možná je to překvapující, ale mezi důvody, které vedou k rozhodnutí porodit přirozeně a bez zásahů, patří i pocit z vlastního těla a prožitek při porodu. Jednoduše chceme zjistit, na co naše těla mají. Otestovat naše limity. Vědět, zda jsme jako ženy neselhaly a umíme porodit potomka.

Jak jsem rodila já?

Já sama jsem první porod prožila „skoro přirozeně“. V porodnici. Za asistence sester. Ano, došlo k nějakému nátlaku k přemlouvání a následné medikaci ( a co kdybychom vám daly něco malého na bolesti, budete se lépe otevírat). Dostala jsem jen malé množství léků na bolest, ale můj zážitek z prvního porodu to určitě ovlivnilo.Negativně. Vše mám jako v mlze, rozostřené. Neměla jsem kontrolu sama nad svým tělem. Dělalo si co chtělo, nemohla jsem se pohybovat po místnosti, musela jsem ležet na monitoru.

Druhý porod jsem si tedy logicky víc ohlídala. Už jsem věděla na co si dát pozor. Bylo to extra rychlé (což podle studií a lékařů porody druhorodiček bývají), a také extrémně intenzivní. Věděla jsem o sobě až do posledního momentu a do narození dcery. Neměla jsem příliš času na oddech, ale jsem ráda, že jsem o všem věděla a mohla o sobě rozhodnout.

Ale každý porod je jiný a každá žena rodí jinak. 

Zatím co můj první nebyl příliš bolestivý, druhý byl skutečné tornádo bolesti. Při prvním porodu jsem byla celkově hodně mimo sebe, u druhého jsem byla pořád „teď a tady“. První porod trval od rána cca od 5. h do 9. večer. Druhý porod začal ve 20:00 a skončil v 1:30. Rozdíl cca 10 hodin.

První byl zdlouhavý, ubíral mi sil postupně a druhý byl ultrarychlý. Přesto jsem za druhý přirozený porod maximálně šťastná. Samotné přivítání miminka na světě bylo úplně jiné, intimější. Po porodu jsem byla úplně při smyslech a mohla jsem malou patřičně uvítat ma světě. Byla jsem s ní sama na sále ještě dvě hodiny a celou dobu jsem se s ní mazlila, kojila a nemohla jsem se na ni vynadívat.

To se mi u prvního porodu bohužel nepovedlo. Byla jsem hodně unavená i když jsem odešla nakonec po svých. Nemohla jsem si malou nechat celou dobu u sebe. Neměla jsem sílu a měla jsem strach, abych neusla s ní v náručí a neupustila ji.

Proto jsem fandou přirozeného porodu a to hlavně proto, že benefity jsou mnohem, mnohem, mnohem větší než negativa (extrémní bolest – ale zase jak pro koho, rychlý průběh, kontrakce rychle za sebou, málo času k oddechu).

Podpora přirozeného porodu

Ale stejně, každá žena, která otěhotní. má zákonitě spoustu otázek okolo porodu samotného. Bude bolest? Jak moc bude bolet? Co když se neotočí hlavičkou dolů? Co když to nezvládnu?

Upřímně, nehledejte rady na diskuzích. Nejčastějšími diskutujícími nejsou spokojené matky, které nepotřebují nic na svém zážitku z porodu řešit, ale právě matky, které měly při porodu nějaký problém a na diskuzích si ho ventilují.

Proto vám doporučuji diskuze a „deníčky“ porodů nečíst. Nejlepší, co můžete udělat je připravit se na porod na nějakém dobrém předporodním kurzu. Vše o předporodních kurzech najdete zde ve straším článku.

Vše o předporodních kurzech

Určitě vás zajímá, co byste měla udělat proto, aby byl váš porod co nejpřirozenější? Existuje spousta nápadů, návodů a tipů, které vám pomůžou.

Například cvičení jógy

Efektivní cvik pro těhotné je pozice „kočky“ díky které účinně pomůžete miminku přijmout polohu hlavičkou dolů, procvičíte svoje břišní a zádové svaly a uvolníte pánev. Každodenní cvičení jógy je jednou z malinkatých věcí, kterou můžete pro sebe a přirozený porod udělat už dnes.

Dostatečná informovanost

Každá žena nakonec nějak porodí. Říkají ženy na diskuzích, když se jich zeptáte na zkušenost s předporodním kurzem. Jen velmi málo žen před porodem absolvuje předporodní přípravu a jdou rovnou na věc. Pak se může lehce stát, že je na sále něco (většinou míra bolesti a rychlost a intenzita kontrakcí) překvapí a ony zpanikaří. Přijmou medikaci a problém je na světě.

Nečekejte, až vás kontrakce vyvedou z rovnováhy a raději se předem připravte v dobrém kurzu. Ten můžete absolvovat v dnešní době i online. 

Jaký je předporodní kurzu Porod bez Obav

Také doporučuji začít s vhodnou tématickou četbou. První knihu, kterou přečtete jedním dechem a která vás pomůže nasměrovat, doporučuji Znovuzrozený porod od Micheala Odenta, uznávaného porodníka.

Kniha, která vás naladí na správnou notu pro přirozený porod

Koncept kontinua – další z knih, které byste jako budoucí rodiče měli přečíst.

Mezi další opravdu dobré knihy patří Hovory s porodní bábou – Ivanou Konigsmarkovou, která je výraznou postavou na poli domácích porodů.

Hovory s porodní bábou – kniha, která by neměla ve vaší knihovně chybět.

Nakonec doporučím on-line kurz Porod bez obav, který před roky natočila zkušená dula Majka Staňková. P. Staňková vede jedno z největších mateřských center v ČR v Brně.

Dokument „Jak se připravit na normální porod“

Sdílet svoje plány s ostatními?

Upřímě, pokud plánujete porodit doma, vyvarujte se sdílení vašich plánů s širším okolím. I když vy sama víte, co je pro vás a vaše dítě nejlepší a jste si naprosto jistá svým rozhodnutím, postoj širokého okolí (nebo dokonce vaší rodiny) může být pro vaše city zraňující.

Ne každý s vámi bude sdílet vaše vnitřní přesvědčení o tom, co je pro vás a děťátko to nejlepší.

Když jsem se já sama rozhodla, že bych chtěla rodit doma, udělala jsem chybu a sdílela jsem svoje přání i s dalšími lidmi okolo sebe. Nevědomky co mi to přinese. Podruhé bych to neudělala a nechala si tuto intimní záležitost jen pro sebe, svého partnera a ošetřujícího lékaře a PA.

Lidé ve vašem okolí umí být co se týče názorů tzv. „alternativních“ hodně nesnášenlivý. Zásadní odpor k nelékařsky vedenému porodu pocítíte hlavně u starších generací: babičky, matky. Matky vám budou vnucovat tradiční názory, které se v jejich době těšily velké oblibě. Budou vás děsit scénáři o smrti rodiček a jejich dětí, které se rodí doma a budou na vás naštavné, protože nerozumí vašim důvodům, proč odmítáte moderní lékařskou péči.

Proto doporučuji následující.

Chcete-li prožít přirozený, krásný porod, ať už doma nebo v porodnici, proberte to jen sama se sebou, se svojí lékařkou a svým partnerem, který bude u porodu (nebo partnerkou). Ostatní prostě sobecky vynechte.

Doporučuji zkouknout zajímavý dokument na téma Hovory o porodech.

Porod v porodnici

Ačkoliv mluvím o přirozeném porodu a zastánkyně porodů doma by nesouhlasily, já mám ten názor, že porodit přirozeně se dá i v porodnici.

A proč také ne.

Než se rozhodnete porodit doma nebo v porodnici, mějte na paměti benefity, které porodnice přináší:

  • lékař, který je dostupný ihned
  • neonatální jednotka pro případ problémů
  • okamžitý zásah zdravotníků při nutnosti dítě resuscitovat
  • péče a klid

Poslední bod je pro mnohé rodičky, které jsou nastaveny proti porodnicím skoro nejdůležitější. Ultimátně nastavené rodičky tvrdí, že nejlepší porod můžete zažít jen doma v kruhu rodinném. Já osobně bych doma rodit nakonec nemohla. Nemám k tomu ideální podmínky. Bydlím v bytovce s rodinami, které mají malé děti a ani samotné dispozice bytu by nebyly optimální (tenké zdi, malá vana, málo místa na porodní bazén). Jistě, vše by se dalo nějak překonat a vyřešit, ale moje vnitřní já si myslelo, že mnohem pohodlnější bude odjezd do porodnice, kde mohu vzdychat jak nahlas chci a nikoho tím neproberu.

Také jsem byla dříve nastavena proti porodům v porodnicích. Už nejsem. Chápu, že je nutné naše zdravotnictví využívat jak nejlépe umíme, protože jinak by nemělo smysl takové vědomosti z oboru lékařství, porodnictví a využívání moderních nástrojů, mít.

Porodnice tedy má svůj smysl. Pro mne se stala útočištěm, kde je klid, péče a možnost nerušeně porodit, zakřičet si a lézt třeba po zdi, když mi to uleví. 

Tak jako to mají ženy v domorodých kmenech, které odcházejí porodit z domu třeba do lesa nebo za vesnici. Tak jako si fena hledá hezké místo v tichém koutě nebo úkrytu na zahradě.

Než začnete přemýšlet o přirozeném porodu doma, vezměte ještě jednou v potaz porodnici jako alternativné, tiché a klidné místo, které je vám k dispozici pro váš porod, vaše emoce a zrození vašeho dítěte.

Porod doma

Domácí porody jsou méně časté, ale jsou. Najdou se ženy, které rodí doma, chtějí rodit doma a tak je to naprosto v pořádku. Takové ženy nemůže nikdo odsuzovat. Bohužel to společnost dělá.

Porod doma má svoje jasná specifika. Mezi ně patří:

  • klid a bezpečí domova
  • lepší soustředění se na porod (uvádí se, nemohu to ale posoudit)
  • láskyplné prostředí
  • vlastní PA – porodní asistentka při porodu

Pokud o porodu doma uvažujete, prosím, uvažujte o něm pouze za asistence porodní asistentky, která má možnost dítě a vás ošetřit po porodu, zasáhnout v případě problémů a umí resuscitovat a šít rány. Také dokže kvalifikovaně odhadnout zda je porod ještě fyziologický nebo už je třeba volat záchranku.

Málo kdo zůstane v takový okamžik s čistou hlavou. Školená porodní asistentka ano.

Kde se porodní asistentka dá sehnat?

Tak to bude možná v ČR trochu oříšek. Asistentky nemají povolení vykonávat činnost v domácích prostředí. Asistentky se musejí živit prací v porodnicích. Navíc neexistuje žádná porodní asistentka „domorodka“, která by byla specializovaná jen na porody doma a tak tedy nezbývá nic jiného, než asistentky oslovit na doporučení a doufat, že budou naladěny pro porod doma.

Osobně se mi velmi líbí tento dokumentární minifilm o domácím porodu.

Porod do vody

Zatímco většina prvorodiček, které nemají dostatek informací, považuje porod do vody za něco „cool“ a moderního, málokterá neinformovaná rodička ví o skutečnosti, že porod do vody je jedním z nejlepších přírodních komfortních opatření, která máme k dispozici pro úlevu od napětí a bolestí. Případy perineálního a vaginálního trhání se výrazně snižují, když se dítě narodí ve vodě.

Většina porodnic má hluboké a prostorné vany alespoň na jednom porodním pokoji. Rezervace pokojů ale většinou není možná. Porod do vody si užije ten, kdo zrovna natrefí na volný pokoj s porodní vanou.

Chcete-li rodit doma, uvažujte raději nad bazénem, který si můžete doma nafouknout a napouštět teplou vodou dle libosti. Takové bazénky jsou komfortní, stabilní, ne příliš hluboké a mají většinou i sedátko, filtraci a pumpu teplé vody (to je proto, abyste nemuseli běhat s kyblíky). Pokud uvažujete tímto směrem, popřemýšlejte kdo vám bude doma dělat asistenta (rodiče, kamarádka, parten?)

Výborné jsou i velké prostorné vany, které vám poskytnou dostatek místa a opory. Důležité je, aby vám z vany mohl pomoci nějaký pomocník, pokud budete potřebovat chodit. Kontrakce mohou vaši schopnost pohybu ovlivnit a mohla byste bez pomoci uklouznout.

Raději než malé vany, jsou skutečně lepší alternativou porodní bazény. U nás se prodává porodní bazén La Bassine ve variantách s příslušenstvím nebo bez v různých barvách.

La Bassine bazének s i bez příslušenství

Bazén i vanu musíte zespodu vyložit protiskluzovými podložkami a okolí vany a samotný bazének upravte po vzoru Dextera. Později budete za tuto úpravu velmi vděční:-)
Po porodu budete potřebovat hodně odpočívat. Připravte si postel tak, jako v porodnici. Natáhněte na ně ochrannou podložku proti protečení, abyste si nezničili matrace krví. Nejlepší je igelit, jaký se využívá v nemocnici. Ale ani nepropustné jednorázové podložky nejsou k zahození. Jen jsou celkem drahé a budete jich potřebovat hodně.

Jídlo v průběhu porodu?

Možná nebudete mít v průběhu porodu hlad vůbec, ale možná také ano. V nemocnicích se jídlo na pokoji již nepodává a porodní asistentky dokonce lobují za to, abyste už nic nejedla. V jednom mají pravdu. Při nečekaném problémovém průběhu porodu je jistější, když máte žaludek prázdný. Pak je anestezie bezpečnější.

Pokud přece jen umíráte hlady, přineste si hroznový cukr a cucejte pastilky co hrdlo ráčí. Také hydratace je extrémně důležitá. Nejlepší je čistá voda nebo neslazený černý čaj. Pijte po každé kontrakci. Nejlépe brčkem, které přistrčí ke rtům váš doprovod.

Kanila?

Další otázkou je zavedení kanily pro případ, že by bylo potřeba podávat nějaké léky. Zastánkyně naprosto přirozených porodů jsou proti. Prý to jen svádí k podávání léčiv a urychlování porodu. Já doporučuji promluvit si o kanile s PA ještě na příjmu. Pokud ji budete potřebovat po porodu – imunizace pro RH negativní nebo podání oxytocinu pro podporu odloučení placenty, je na místě kanilu zavést už při příjmu.

Já si vybrala zavedení kanily před porodem. Hlavně proto, že mám špatně dostupné žíly a špatně se napichují. Samotná procedura byla pak pro mne bolestivější než porod samotný!

Doprovod k porodu

A teď kapitola, která je pro váš zdárný přirozený porod velmi důležitá. Doprovod k porodu.

Doprovodem může být váš partner, vaše matka, vaše kamarádka, prostě někdo, komu naprosto důvěřujete, kdo vás zná a kdo dokáže být vaší oporou. Také to může být Dula (nevyškolená asistentka bez zdravotnického vzdělání), která s vámi může být a pomáhat vám.

Služby Duly jsou v naší republice placené. Základní sazby začínají od 5000 Kč pro porod a jedno sezení s Dulou. Je důležité, abyste si Dulu našla co možná nejdříve to půjde. Budete se potřebovat s Dulou seznámit a navodit společnou řeč a důvěru.

Proč je vlastně partner u porodu tak důležitý? Bude vaší nejdůležitější oporou a dokáže obhájit vaše přání i když budete zrovna uprostřed kontrakce a budete v porodní rauši. Při porodu a hlavně k jeho konci budete mimo sebe. Budete ponořená do porodní práce tak silně, že nebudete schopná vnímata a zpracovávat základní informace. Nevzpomenete si ani na svoje příjmení! A v tu chvíli je tu znovu váš partner, který bude hlídat průběh všech vašich přání a v pokud bude třeba, přivolí sestry k poslední fázy porodu.

Také se může stát, že přes všechno pozitivní nalazení a všechny vaše plány, přijde chvíle, kdy to na vás bude až příliš a budet mít pocit, že to vzdáte. Můžete chtít nějaké léky proti bolesti. Hlavně, aby se vám už ulevilo. To je normální. Lidé nejsou ze železa a může se stát, že kontrakce budou mnohem silnější než jste čekala. Podlehnout je snadné.

Dula, nebo partner u porodu, jsou tam právě pro tyhle situace. Musí vám umět připomenout, proč jste se rozhodla pro nemedikovaný porod. Musí vás umět „probrat“ a nasměrovat na úlevovou polohu. Poskytnout masáž, odvést do sprchy, přidržet vás a chodit s vámi pokud to pomáhá, pomoci vám do vany.

Pro tento případ byste měli mít určené záchranné HESLO. Pokud ucítíte, že už to nezvládáte, a chcete to vzdát, vyslovte svoje heslo a partner bude vědět, že jste na konci sil a že musí pomoci a podpořit vás.

U domácího porodu doporučuji jen zkušenné duly a partnery, kteří už mají z přirozeným porodem zkušenosti a nějaký zažili a viděli jak takový přirozený porod probíhá.

Takvý porod je úplně jiný než ten medikovaný. Budete se hodně hýbat, sténat, budete například nahá ve vaně, budou z vás téct tělní tekutiny… Na to všechno musí být partner připraven. On musí být vaší oporou a nesmí se zaleknout.

Co když k porodu muž nechce?

Pokud váš partner k porodu nechce, nenuťte ho. Nejspíš má svoje opodstatněné důvody, které zná jen on. Můžete si s ním o tom promluvit, ale nenaléhejte. Je dost možné, že vás prostě při porodu vidět nechce, protože by se cítil bezmocný. I to často muži pocitují. Bezmoc z toho, že nedokáží pomoci ženě, kterou milují od bolesti.

Mluvte s ním o tom, a pokud sám neřekne ano, nechte to tak. A když řekne ne, neberte to jako útok na svoji osobu a netrapte se tím. Miluje vás, jen to pro něj prostě není.

Znáte dokument Pět Zrození? Kontroverzní snímek vyvolat řadu reakcí na porody v našich porodnicích. Osobně to vidím dvojím metrem. Na jednu stranu jsou zde lékaři, kteří nějak rozhodují, na druhou stranu tu jsou nezkušení rodiče, kteří naopak o sobě moc nerozhodují. Výsledek je pak více než výmluvný…

Nejkrásnější na konec..

Porodit přirozeně je krásný zážitek. Intezivní. Velmi vzrušující a velmi sbližující. Pokud se chystáte porodit své první dítě, nenechte si svůj zážitek z porodu vzít nikým a ničím. Vzdělejte se, čtěte knihy, připravte se na některém z porodních kurzů. Udělejte vše proto, aby byl váš porod tím nejhezčím co vás v životě potkalo. Protože výsledek celého snažení, na konci spirály kontrakcí, za to skutečně stojí.
Musím říct, že já sama jsem se kdysi porodu hrozně bála. Na škole vás nic pořádného o porodu ženy nenaučí, maminky předávající své zkušenosti mají často svůj pohled zkreslený porodnictvím jejich doby, kdy se výrazně propagoval trend odnášení novorozenců ihned po porodu, nedbalo se na rozkojení a maminky dostávaly často naprosto protichůdné informace k péči (máš slabé mléko, dej mu čaj určitě má z toho mléka žízeň…).
Než jsem šla k prvnímu porodu, bát jsem se přestala. Ano, kontrakce byly opravdu šílené, bolely tak, že se mi kroutily prsty na nohou, ale ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že teď už skutečně umírám, kontrakce najednou přestaly. Jakoby nic. A já z toho kolotoče kontrakcí najednou procitla a mohla jsem nabrat dech.
Je krásné, jak to má příroda zařízené. Před druhou fází porodu – kdy kontrakce přestanou být otevírací a začnou být vypuzovací, se mi zapnul nějaký vnitřní senzor a celé tělo začalo mohutně tlačit. Bez mého přičinění. A následovaly krásné tiché a klidné pauzy mezi jednotlivými zatlačeními. Stačily dvě takové silné zatlačení a bylo to! Uslyšela jsem křik a uviděla zadeček, hlavičku a nakonec mi dcera přistála na hrudníku.
Všechno ze mě najednou spadlo. Rozplakala jsem se dojetím a líbala ji a objímala…
Na tento okamžik čeká každá těhotná žena.
Archiv: autor
Helena Lachowiczová