Už je to nějaký ten měsíc, co se narodila moje druhá dcera Ema a já se konečně dostávám k sepsání tématu, který mi leží v hlavě od její první noci strávené na tomto krásném světě. Tématem je reflux u novorozenců.

Nebudu zde do detailů rozebírat, jak reflux vzniká. Takové informace stejně ke klidnému spánku čerstvé maminky nepřidají a nijak nepomohou. Jen pro upřesnění popíšu, o co se jedná, protože právě reflux může být často zaměňován s normálním ublinknutím po jídle. Jaké jsou projevy novorozeneckého refluxu?

Reflux u novorozenců – jaké jsou projevy?

Aby jste si reflux nespletli s běžným ublinknutím po jídle, které často nastává právě při přijetí většího množství potravy, vzduchu a při hltání, reflux je blinkání tzv, „obloukem“ a objevuje se po jídle spontánně a bez varování a i dlouho dlouho po krmení.

Reflux je…

  • Mimiko se po nakojení nebo nakrmení poblinká – ne jen ublinkne.
  • Poblinká se i dlouho po nakojení či nakrmení.
  • Miminko blinká i ve spánku.
  • Může, ale nemusí ztrácet na vitalitě.
  • Může ztrácet na váze
  • Miminko méně čůrá

Dle doktora to je…

Za reflux se považuje každé velmi časté blinkání po jídle. Dle MUDr. Vladimíra Volfa, Ph.D je reflux – celým názvem (gastroezofageální reflux) způsoben ve většině případů nevyzrálým trávícím ústrojím. Při refluxu dochází k částečnému vracení potravy z žaludku do jícnu – regurgitaci (trochu odborných termínu nám neuškodí).

foto by Deann Barerra – Flickr.com

Jaké to je pro miminko?

Ublinkávání je velmi nepříjemné jak pro vás, tak pro dítě. Miminku se vrací obsah žaludku, který může být více či méně natrávený, zpět do krku a do pusinky. Takový natrávený obsah je značně kyselý a miminko každá epizoda ublinkávání značně vyčerpává. Proto může být více plačtivé a podrážděné.

No nedivte se. Vás by to vyčerpalo také. Zkuste se do něj vžít…

Nepříjemné není jen samotné blinkání, ale také následný hlad brzo po krmení. Všechen obsah žaludku buď vyletí komínem nebo miminku zůstane jen velmi málo a pak dostává hlad velmi brzy poté.

Když Ema začala blinkat vypité mléko, ihned jsem to poznala také na prsou. Byla víceméně stále u prsa. Snažila se nakojit, ale pokud se s ní nějak významěji hýbalo (což jsme jako první chybu vždy udělali) poblinkala se, začala hrozně plakat a mohlo se začít s kojením nanovo.

Bylo  to skutečně trochu šílené období. Emička začala trpět na reflux někdy po návratu z porodnice a protože jsem se s tím ještě nesetkala, samozřejmě mě to hodně vyděsilo.

Ema šavlila mléko skutečně obloukem, jak se trefně říká. Byla hodně podrážděná, skoro nespinkala, nemohla zabrat. Když zabrala, poblinkala se.

A mohla jsem ji převléci a nakojit znovu. Takhle jsem ji po jednom kojení převlékala třeba i třikrát. A pak, když jsem ji uklidnila a přestala plakat, tak dostala hlad znovu a jelo se nanovo…

Hrozně mě to trápilo, bylo na ní vidět, jak jsi to strašně bolí. Pokaždé se hrozně rozplakala. Kuckala, dávila se…

Foto by Valerie Everret – Flickr.com

Jaké je to pro rodiče?

Za neméně důležitou součást tohoto článku spatřuji i tuto část. Jaké jsou pocity mámy, které se vlastní dítě dáví jejím mateřským mlékem?

Naprosto zničující. Zažívala jsem pocity marnosti, frustrace, vlastního selhání. Chtěla jsem to vzdát, přestat kojit, ale uvnitř jsem cítila, že to reflux stejně nezastaví a já Emu připravím o vzájemné pouto, které má jen matka s kojeným miminkem. Byla jsem na dně. Každý den jsem několikrát sledovala, jak blinká, pláče po jídle, pláče před jídlem.

Ema měla za nějakou chvíli i problémy se samotným přisáváním se. Měla hrozný hlad, ale nechtěla se přisát. Nejspíš tušila, že to stejně bude marné a bude ji to pak bolet. Strašně plakala. U prsu. U mě. Pak pláčem v náručí usla a teprve pak, nehybná a spící byla schopná papat.

Byla jsem z toho na prášky. Kdo mě v tu dobu viděl, myslel by, že snad droguju. Byla jsem jak mátoha, pořád ubrečená, rozbitá, nedokázala jsem se na sebe podívat.

Vinila jsem se za tento stav. Dávala jsem si za vinu její reflux a spojovala jej s mými vlastními problémy v těhotenství, kdy mě neustále pálela žáha a byla jsem z toho taktéž celkem na prášky.

Moje okolí se k tomu stavělo různě. Někdo mě nabádel, ať nekojím, že mám jedovaté nestravitelné mléko. To mě strašně bolelo. Samozřejmě jsem věděla, že je to blud, ale v jednoho dne, když jsem byla opět celou noc vzhůru a kojila, převlékala, uspávala a utěšovala, jsem nasedla do auta a odjela pro lahvičku a mléko…

Umělé mléko to nevyřeší…

Ačkoliv jsem myslela, že dělám to nejlepší co můžu, přesto jsem v jeden den selhala a odjela pro UM a lahvičku. Malé jsem uvařila normální dávku a dala jí ji vypít. si půl hodiny byl klid a neblinkala. Začala jsem se pomalu radovat. Že by přece jen antirefluxní mléko pomohlo?

Nepomohlo. Ema se pozvracela a ještě víc než s MM. Jídlo letělo obloukem až kamsi na zeď. A přesně ve chvíli, kdy jsme ji zvedla ze sedátka.

Takhle jsem se přesvědčila ještě minimálně třikrát, zda to skutečně nepůjde a nešlo. Ema blinkala stejně a mnohem intenzivněji.

Proto jsem opět zavedla prso a začala zkoušet různá opatření, která by reflux u malé zastavila.

Antirefluxní opatření

Určitě vás zajímá, jak miminku , které ublinkává, pomoci. Sama jsem se aktivně o problém zajímala, protože naše Ema blinkala skutečně hodně a to po každém jídle. Bylo mi jí hrozně líto a tak jsme zkoušeli všechno možné i nemožné. Od krmení z lahvičky, aby se zamezilo nasávání vzduchu, přes kojení v polosedě, přes různé zahušťovadla mlíčka. Málem jsem celé kojení vzdala, protože každé další kojení byl pro mě stres a opatření po kojení byly někdy účinné, někdy vůbec. V noci jsem kojila co hodinu a půl. Byla jsem vyřízená.

Nakonec se mi povedlo najít opatření a povedlo se mi vytvořit režim, který ublinkávání omezil na naprosté minimum.

Pochopte, ono se to prostě ze dne na den nedá zastavit. Ale můžete miminku pomoci co to jde a to právě díky souhře opatření, které by měly pomoci k co nejlepšímu a nehladšímu trávení.

1. Krmte ve zvýšené poloze

Nejdůležitější je první pravidlo. Krmte a nebo kojte tak, aby mělo miminko pusinku výš, než žaludek.

Nevhodné jsou tedy běžné kojící polštáře, kojení v leže, kojení na rovné podložce. Dokonce i kojení v noci bude trochu boj. Ale pokud kojíte, nevzdávejte to jen kvůli refluxu. Já to málem vzdala, ale nakonec jsme vydržely a dnes jsem opravdu ráda.

Foto by Rachel Coleman – Flickr.com
Zde se může zdát, že je výhodné nekojit. Miminko s flaškou můžete pohodlně umístit do nějakého polštáře, který udrží jeho hlavičku výše po celou dobu krmení z lahvičky. Výhoda takového polštáře je i ta, že pak s miminkem nemusíte hýbat. Můžete je mít pak i v postýlce. Ale pozor. Já to rozhodně doporučovat nebudu. Myslím si, že u blinkajícího miminka je mnohem důležitější vzájemná blízkost a právě i kojení. Miminko vás potřebuje. Už v takto nízkém věku zažívá bolestivé stavy v krčku, jaké by zažívat nemělo, a také se musí adaptovat na život mimo dělohu.

Vzájemná blízkost mu tedy rozhodně prospěje. Kojíte-li a máte refluxáčka, nevzdávejte to a bojujte. Jako lvice bojuje o své mládě, vy také zatněte zuby a jistě to s vaším miminkem také zvládnete.

Foto by Christen Alban Hansenn – Flickr.com

2. Nehýbejte s ním

Těsně po jídle s novorozencem nehýbejte. Nechte jej ležet tak, jak je a pokud protestuje a nechce ležet, mírně jej napolohujte na stranu, aby bylo pusinkou směrem na bok(to kdyby se poblinkalo ať mu nezaskočí).

Rozhodně se vyprdněte na rady typu:“ Měl by si odříhnout, dej ho přes rameno, ať si mléko sedne„.

To je špatně. Takovou radu ignorujte. Problém refluxu je ten, že nevyzrálý trávící trakt neumí „sednout si“ a odříhnutí naopak v praxi provokuje blinkání.

Takže s miminkem nehýbejte. Vůbec. Minimálně po dobu 30 minut, a pak také opatrně. Tečka.

3. Na spaní používejte klín

Ne váš klín, ale klín pod matraci nebo pod polštář, který zvedne přední část tělíčka do správné polohy. Podobnou vychytávku mají v lůžku novorozenci v každé porodnici. Všechna lůžka jsou nakloněná.

I vaše lůžko bude ode dneška nakloněné. Pokud máte miminko u sebe v posteli, musíte mít nakloněný i váš polštář, nebo vyhradit miminku spací kout – třeba z postýlky, a tam klín dá na nebo pod matraci.

Foto by Ceitlin Regan – Flickr.com

4. Zamezte podsávání vzduchu u kojení

U téhle rady není moc co řešit. Novorozenec se učí z matčina prsu pít a stejně jako vy pilujete techniku přikládání k prsu, miminko piluje techniku sání. A často právě polyká velké množství vzduchu společně s mlíčkem. Vzduch může v trávícím traktu způsobit potíže v podobě tlačení jídla zpět do krku, nebo pak bolesti bříška.

Takže pohlídejte, aby miminko skutečně hezky sálo. Ono se to kolikrát nepovede, ale zkuste to co nejvíce eliminovat.

4. Nehltat

Stejně jako u podsávání vzduchu, je důležité, aby miminko mlíčko nehltalo. Někdy jsou prostě příliš hrrr a hltají a hltají. A někdy za to můžou příliš plná neustálená prsa. Pokud je to i váš problém, a máte velmi rychlý tok mléka, odstříkejte mlíčko před kojením bokem a tím tok mléka z prsu spomalíte. Také bych doporučila zvolit polohu, kdy mlíčku nebude pomáhat ven gravitace a tím pádem poteče pomaleji. Ale ze zkušenosti se mi ještě nepovedlo miminko napolohovat tak, aby mohlo pohodlně jíst a nebyl pak problém s odložením, když usne. Je to dost krkolomné. Odstříkat mlíčko je praktičtější.

5. Kojíte? Kojte dál – nemáte otrávené mléko!

Když jsem byla v nejzoufalějším stavu, byla jsem schopna uvěřit i nesmyslu o jedovatém mléku. Hrozně mě to rozhodilo. Byla jsem na dně a ještě k tomu jsem měla pocit, že nedokážu nakrmit vlastní dítě.

Nenechte si to od nikoho vnutit! Nejste prašivá, ani nemáte jedovaté mléko. Reflux jste nezpůsobila vy. Nemůžete za to. To, co pro miminko a pro sebe můžete udělat nejlepšího je, zůstat v klidu a nepanikařit.

U nás se vše zlepšilo až ve chvíli, kdy jsem se uklidnila i já…

Foto by Projekt 404 – Flickr.com

Jak miminko ochránit v noci?

Otázkou za milion, kterou budete záhy řešit, je, jak ochránit miminko před udušením v noci. Budete dostatečně vzhůru? Vzbudíte se, když se bude něco dít? Jak se dozvíte, že se malé dusí? Co když to zaspíte a ráno…

Na to ani nemyslete!

U refluxu je velké nebezpečí, že miminku mlíčko zaskočí, a proto dodržujte všechny potřebné opatření. Zvlášť pokud novorozenec blinká opravdu hodně. Nastavte režim tak, abyste šla s miminkem spát co nejvíc odpočatá. Všechno ostatní prostě musí počkat. Zdraví je přednější. Po celý den dodržujte zásady výše popsané. S miminkem před spaním příliš nehýbejte a připravte si nezbytné vybavení do postýlky – či do postele.

Společná postel:

Pokud spíte s miminkem a mimčo začne trpět na reflux, nemusíte ho od vás stěhovat. To mu neprospěje. Jen ho hezky nechte u vás v dosahu a v blízkosti vašeho tělesného tepla. Bude mu lépe. Přesto vám radím nachystat si několik propriet, které vám pomohou každou noc zvládnout.

  • Monitor dechu na plenku 
  • Podložená matrace klínem nebo klín na matraci nahoře
  • Velmi savé noční pleny – které vám dovolí nepřebalovat v noci a tím omezit hýbání s miminkem
  • Noční světýlko – tlumené, které vám pomůže, pokud bude třeba svítit.
  • Pleny na utření pusinky a plenu pod hlavičku – pokud bude téct obsah miminku z pusinky, plena vše zachytí.
  • Klín pod zádíčka, abyste mohla miminko po jídle napolohovat na bok

Postýlka:

Spinká-li miminko samo v postýlce (opravdu samostatně stojící – pokud spí v postýlce přiražené k vaší posteli – musíte mít opět monitor dechu na plenku) bude noční povinná výbava obdobná. Jen ten monitor dechu můžete mít trochu jiný.

  • Monitor dechu může být klasický pod matraci.
  • Chůvičku – pokud spíte v jiném pokoji.
  • Opět všechno z bodu předešlého.

Podívejte se na náš výběr nejlepších monitorů dechu zde.

Foto by Jared Yeh – Flickr.com

Co dělat když se miminko dusí/dáví?

Stalo se nám to. A ne jednou. Bohužel. I přes veškerá opatření se to stát může. Ale nemusí. Co? Ema se začala dávit vlastními zvratky. Poprvé to bylo za bílého dne. Měla asi 5 dní a já ji po nakojení nechala odříhnout na rameni. Jenže ona se poblinkala. Proto jsem ji z ramena vzala znovu do náruče a v tu chvíli jí mlíčko zaskočilo.

Začala se dusit. Nemohla popadnout dech a jen lapala pusinkou na prázdno. V tu chvíli by se ve mě krve nedořezali! Okamžitě jsem ji otočila na břicho, položila na kolena a udeřila do zad hřbetem ruky. Mléko vyletělo ven a s ním i zbytek obsahu žaludku. Malá začala strašně plakat….

Podruhé se začala dusit v noci. Nechala jsem ji spinkat po nakojení v poloze na bok. Nechávala jsem ji tak běžně, nikdy se nic nestalo. No tentokrát se mi polštář skulil a Ema zůstala místo na boku, na zádech.

V noci se poblinkala a mlíčko vdechla. Já nespala, okamžitě jsem byla na nohou a opakovala jsem předešlý postup. Napoprvé se mi to nepovedlo. Malou jsem chytila za kotníky a zvedla do výšky za nožičky, asi jako králíka a znovu ji udeřila do zad. Pomohlo to! Mléko vyletělo ven a ona se normálně rozdýchala. Ale neplakala. Byla hrozně unavená a celkem rychle usnula.

Pro mě to byl naprostý šok. Nemohla jsem spát a měla jsem ruku na jejím tělíčku až do rána. Bála jsem se, že se mi zadusí. Bylo to peklo…

Foto by John Mayer – Flickr.com

Jaký je postup?

V případě, že nastane nejhorší a rozezní se poplach na monitoru či uvidíte, jak se dítě mlíčkem dusí, je zřejmé, že se mu mléko dostalo do dýchacích cest a bude potřeba okamžitě zasáhnout.

Co v takový moment dělat?

Nepropadejte panice. Zachovejte chladnou hlavu a jednejte rychle.

Miminko otočte pusinkou dolů – jako do pozice na tygříka, a udeřte jej mezi lopatky hřbetem ruky. Důrazně. Myslete na to, že nechcete zlomit žebra, ale potřebujete zachránit život.

Jak moc velkou dát ránu? Musíte cítit sami, jak moc miminko mezi lopatky udeřit. Prioritou je dostat překážku v dýchání z dýchacích cest ven. Důležité je, aby bylo miminko hlavičkou níže než je žaludek a mléko, které vniklo do dýchací trubice mělo možnost vytéct zase ven.

Pokud se miminko nenadechlo, postup opakujte. Pokud se nepovede do půl minuty uvolnit dýchací cesty, okamžitě volejte 155 – záchranku a postupujte podle jejich pokynů.

Rozhodně nezkoušejte:

  • Dávat dítě do otevřeného okna – dávící se dítě potřebuje uvolnit cesty a v otevřeném okně mu nepomůžete.
  • Neklubíčkujte – hlava se nesmí dostat výš než bříško. Je to kontraproduktivní. Myslete na to, že pokud je něco v krku nebo dýchacích cestách „zaseklé“ musí to ven pusou!
  • Nedávejte nic pít ani jíst – tohle jsem také někde četla. Je to blbost.

Co dál?

Tyhle opatření by vám měly pomoci obnovit normální dýchaní. Jakmile se povede, uložte dítě na bok a nechte jej vydechnout. Miminko ještě nějakou chvíli sledujte.

Ukládat na bok doporučuji pokaždé, když se dítě nakojí nebo nakrmí z láhve. V rámci nehýbání s ním jej nezvedejte ani se nepokoušejte nechávat odříhnout. Akorát byste reflux vyvolali. Uložte dítě do polohy na bok a podložte záda klínem, aby se nemohlo převalit.

Takové opatření jsem praktikovala každý večer a každou noc s malou a velmi nám pomohlo.

Reflux se pak sám upravil a nyní, v jejich šesti měsících, skoro neblinká. Problém s přibíráním nikdy neměla a proto jsme nepodstupovali žádné testování ano vyšetření.

Máte s refluxem zkušennosti? Chcete můj článek doplnit o svoje praktické rady? Budu jen ráda. Více hlav víc ví…

Pište mi do komentáře.

Na závěr bych vám chtěla doporučit knihu Miminko, neplakej. Četla jsem ji celou jedním dechem a skutečně ji doporučuji všem maminkám, které s plácají v mateřství od břehu ke břehu a nevědí, co způsobuje pláč jejich dítěte.

Mrkněte na e-book zde. Psala jej česká autorka, Zuzka, která si prošla více méně šílenou zkušeností se svojí první dcerou. Jak vlastně fotky v e-booku napovídají:-)